Radujme se na Radosti (hory 2015)
Radujme se na Radosti
Čtvrtek
Nechápeme, jak to dělají s budíčkem, ale zase ten co troubí na tu trubku normálně zaspal! A taky máme stížnost na toho, kdo vede rozcvičku! Oba dva zase zaspali! Jak si to představují! To je katastrofální! My se těšili, že si konečně zacvičíme a ono nic! Nemáme je za to rádi!
Ale co už, někteří se potřebují trošku prospat. Tak místo rozcvičky jsme šli rovnou na snídani. Několik jedinců asi tak deset se rozhodlo ztratit v širokých bílých pláních v okolí slavné Masarykovy chaty pomocí běžek. Urazili téměř 20km, ale nikdo neví co je na tom pravdy. Zbytek si užíval téměř volné sjezdovky, krásného slunného počasí a teploty hluboko pod bodem mrazu.
Dnes si všichni pochutnali na výborném obědu. Co to asi bylo? Kuchař pro nás uvařil smažák, ale chyběly nám k tomu hranolky. Ale byli jsme spokojeni i s bramborami. Všichni si po obědě chvilku pospali a zase hurá na svah! I po odpoledním klidu celý tábor kromě pár jedinců co byli na běžkách vyrazili na kopec. Opět nebyly fronty na vlek.
Po příjezdu na chatu pro nás měl děda nachystané překvapení na svačinku. To bylo po dlouhé době, co jsme měli teplou svačinu. Upekl pro nás rohlík posypaný sýrem a uvnitř se ukrýval schovaný párek. Všichni se po tom mohli utlouct.
V 19 hodin opět četl strejda Horník Bílého Tesáka. Škoda že ten týden je tak krátký. Doufáme, že bude pokračovat i v Dukovanech.
Večerka byla jako každý den ve 22:00 tak aby se děti vyspaly na zítřek na poslední den lyžovaní.
Dobrou noc a skol!
Středa- den odpočinku
Budíček byl dnes velmi hodně odložen. Děti vstávali až po 8 hodině. Vedoucí rozcvičky rozhodl velmi dobře. Cvičitel hlásí: „když je dneska den odpočinku, nemuseli bychom cvičit, bolí mě celé tělo“. Všem to udělalo velmi velkou radost. Nemuseli utíkat do velké zimy a protahovat jejich unavené těla.
O půl desáté všichni vyrazili na vycházku k husitskému kostelíčku vzdálený zhruba 2km. Šli jsme po krásně bílé cestě. Domů jsme se vrátili krátce po poledni. O půl jedné nás čekal vydatný oběd. Poté byl krásný polední klid. O po 14 hodině jsme vyrazili ven před chatu na koulovačku a jízdu na pytli.
Dnes při večeři nás navštívil pán Orlických hor bájný Rampušák. Dal kázání zlobivým dětem, které pobíhají po chodbě po večerce, nedojídají jídlo a další lumpárny. Po večeři se opět všichni sešli na chodbě a poslouchali strejdy Horníka, jak čte Bílého Tesáka.
Ve 22 hodin byla večerka.
Úterý
Jako každé ráno budíček s naší velmi milovanou trumpetkou, rozcvička, kterou cvičitel dneska velmi zkrátil. Měl prý v plánu běžet až k chatce 7, ale byl tak hodný, že všichni kromě marodů vyběhli jen před chatu a zpátky do tepla, protože venku byla nová pokrývka velmi kvalitního prašanu, zhruba 5cm, snídaně a nalodění věcí do autobusu a hurá na svah.
Všichni konečně jezdí na velkém kopci. V našich řadách přibývají stále marodi s chřipkou. Ti naši nejmenší už jezdí krásně. Mají velikou pochvalu. Dopoledne probíhalo jako každé jiné.
Na obědě si všichni pochutnali. Kuchař nám uvařil velmi dobrý masový vývar s nudlemi a špagety s boloňskou omáčkou.
Instruktor Pavel jel s účastníky zájezdu, kteří se chtějí učit na snowboardu dřív. Všem to velmi krásně šlo.
Řidič byl dneska velký hrdina. Zastavoval traktor, který se řítil ukrutnou rychlostí nějakých 4 km/h na náš autobus a zastavil ho vlastním tělem! Je to velký hrdina!
Odjezd na svah proběhl jinak bez problémů. Všichni spokojeně odjíždí na svah. Odjezd zpět na chatu ze sjezdovky se nám trošku opozdil, kvůli snowboarďákům, ale nikomu to snad nevadilo. Na chatě na nás čekala svačinka.
Jednoho z našich tatínků napadlo udělat s dětmi papírové letadélka. Poté závodili na chodbě, komu letadélko dolétne dál. Všem létalo krásně a o vítězi se nerozhodlo.
Poté už byla zase oblíbená část našich hladových krků. Večeře! Po večeři si děti zahrály hry a v 19:00 bylo opět čtení v podání strejdy Horníka v pokračování Bílého Tesáka.
Ve 22:00 bude večerka. Všichni hurá do postýlek.
Pondělí
Klasika budíček, rozcvička, snídaně, nalodění, lyžování [někteří se už začínají zlepšovat („fšichni“)].
Neuspokojivě se nám rozrůstají řady marodů (prostě to jsou chřipkáči).
Poledne je stejné jako předchozí a následující dny.
Odpoledne rozhodlo, kdo pojede na velkou sjezdovku.
Ze začátečníků skoro všichni.
HURÁÁÁÁÁÁ
Neděle
V 7:30 nějaký lotr začal troubit budíček a vyhnal nás na rozcvičku (běh před chatu do sněhu a potom rozhýbání těla v jídelně).
Na osmou byla vydatná snídaně, ve tři čtvrtě na devět jsme se nalodili do autokaru a konečně vyrazili
pod svah. Zde proběhlo první složité obouvání lyžáků, vydání skipasů, rozdělení do družstev a odchod na svah, začátečníci vyrazili na svah vedle Yettiho hřiště, kde se učili základy pádových technik na lyžích.
V poledne jsme se opět nalodili do autokaru a jeli jsme na oběd.
Po obědě následoval krátký odpočinek a ve tři čtvrtě na dvě opět nalodění do autokaru a dloooouhá asi pětiminutová cesta na sjezdovky. Začátečníci šli do Yettiho hřiště a zbytek na velké sjezdovky.
V 16 hod proběhlo opět nalodění do autokaru a cesta na Radost.
Na chatě byla nachystána malá svačinka a v 18 hod večeře.
Děti hrály společenské hry a v 19 hod proběhlo na patře čtení v podání strejdy Horníka z knihy Jacka Londona Bílý Tesák.
Ve 22 hod opět večerka
Tak ahoj zítra
Sobota
Konečně……… jsme se dočkali
Je sobota 31.1.2015 tři čtvrtě na deset, od EDU přijíždí autobus.
Oblíbený řidič David nás po naložení lyží, báglů a dalších zbytečností (a po dalších organizačních blábolech) přivítal na palubě luxusního dopravního prostředku.
V půl jedenácté jsme konečně vyrazili směrem na Radost do království sněhu.
Proběhly dvě povinné přestávky (ne ze strany řidiče, ale cestujících).
Po čtyřech hodinách jsme zahlédli první sníh (už jsme ani nedoufali).
Po dalších pár minutách jízdy byl sníh i pod koly autobusu.
Nám se to líbilo, ale řidiči už moc ne (netuším proč, bylo to krásné).
Jsou tři hodiny odpoledne a už jsme skoro v cíli.
Bylo tolik sněhu, že autobus nedojel až až až.
Museli jsme asi 20 metrů pěšky (to byla dálka UFFF !!! ).
Po vydatné pomoci těžké techniky se podařilo dostat autobus na parkoviště.
Proběhlo vystěhování bagáže do chaty, lyží do lyžárny a ubytování účastníků.
Kolem páté večerní proběhlo slavnostní zahájení nástupem, vyvěšením táborové vlajky za zpěvu tradiční hymny.
Následovala krátká procházka ve sněhové vánici, při které děti trénovaly sněhové andělíčky.
Proběhlo zasypávání ve sněhu a sněhová bitva.
V šest večer proběhla vydatná večeře.
Následovala částečně organizovaná zábava a ve 22:00 se chata ukládala ke spánku. Někteří museli počítat ovečky do tří, někteří i do půl čtvrté.